Studenti gymnázia ve Velké Británii

Od 8. do 16. září 2007 35 studentů gymnázia vyrazilo jako každý rok na poznávací zájezd do Velké Británie.

Putování po stopách krále Artuše je za námi a my, účastníci zájezdu, už teď můžeme jen rekapitulovat, vzpomínat, prohlížet pořízené fotografie a zařadit je do rodinných alb.

Vše začalo v sobotu 8. září, kdy jsme se vydali na cestu do Anglie přistaveným autobusem. První zastávkou na Britských ostrovech (nepočítejme benzinové stanice) bylo Avebury, megalitická památka, kde jsme absolvovali ranní procházku mezi kameny, ovcemi a jejich… exkrementy. Následně jsme se přemístili do Bath, lázeňského města s tradicí již od dob Římanů. Předchozí noc v autobuse byla dlouhá a namáhavá, proto jsme se všichni těšili na opravdovou postel, do které jsme následně padli vyčerpáním.

V pondělí nás čekal přejezd přes Exeter a Tintagel Castle do hostitelských rodin v Plymouth. Tintagel Castle, trosky hradu původně se vypínajícího na útesech, mnozí z nás shledali jako nejkrásnější místo zájezdu. V 19 hodin místního času nás už netrpělivě vyhlížely hostitelské rodiny, které se pro nás po dobu tří nocí staly rodinami adoptivními.

S první svačinou od rodin jsme se v úterý vydali směrem na St. Michael’s Mount, nejzápadnější cíp Anglie Land’s End a do přímořského střediska St. Ives. Počasí nám stejně jako v předešlých dnech nadmíru přálo, a tak jsme z Land’s End mohli spatřit i souostroví Scilly a v St. Ives obdivovat otužilé Brity, kteří se ten den s radostí cachtali v moři.

Dartmoorský národní park s vřesovišťmi a divokými poníky jsme pátý den pobytu v Anglii pouze projeli, abychom se dostali do Torquay. Zde na anglické riviéře jsme zhlédli výstavu Agathy Christie a na lázeňské kolonádě měli možnost nakoupit pár suvenýrů. Večerním programem byla procházka po Plymouth, návštěva tamějšího oceanária a palírny ginu.

Ve čtvrtek ráno proběhlo na parkovišti u autobusu mnohdy srdceryvné loučení, padaly i sliby o dopisování, tak uvidíme, kolik dopisů si nakonec vyměníme… Následovala krátká zastávka ve skanzenu Cocington a dlouhá cesta na Stonehenge. Stonehenge snad netřeba představovat více slovy. Po třech nocích v rodinách jsme tuto noc trávili na mládežnické ubytovně (YHA) v Salisbury. Tam jsme mimo jiné navštívili i katedrálu, v níž je uložena jedna ze čtyř částí Velké listiny práv a svobod (zalistujte svým dějepisným sešitem a dozvíte se víc J).

Sedmý den, tedy pátek, byl vyhrazen na prohlídku ostrova Wight, kde se nachází nádherné sídlo královny Viktorie - Osborne House i vesnička miniatur Godshill. Následovala poslední noc na anglickém území, kterou jsme si všichni náležitě užili, že?

Sobotní brzké vstávání bylo těžké, ale nutné. Program návštěvy Londýna byl tak náročný, že se náš pobyt v metropoli protáhl až do půl jedenácté večer. Pěšky jsme prošli velkou část centra: od katedrály sv. Pavla přes Millenium Bridge k Tate Gallery, dále přes Tower Bridge na Tower of London a podél břehu jsme se vrátili na Covent Garden, kde jsme strávili dvě hodiny rozchodu. Letos jsme na rozdíl od minulých let měli možnost vidět Londýn za tmy. London Eye i Big Ben vypadaly večer mnohem působivěji než za denního světla.

Po usednutí do autobusu jsme před sebou měli optimistickou vidinu minimálně 20ti hodinové cesty do Pardubic, a tak jsme pro jistotu všichni usnuli. Jsou i tací, kteří si údajně nepamatují ani průjezd Eurotunelem.

Do Pardubic jsme unavení, ale naštěstí všichni ve zdraví dorazili v neděli kolem osmé hodiny večerní. Na mladší z nás už v tu dobu čekali rodiče, o starší už evidentně takový zájem nebyl.

Netuším, jak paní ředitelka Svobodová a profesorka Sedláková, ale my studenti považujeme letošní zájezd po jihozápadní Anglii za povedený. Touto cestou bychom jim oběma chtěli poděkovat za účast na letošní akci. Dík si zaslouži i průvodkyně Andrea Žeravíková z CK Boca a její pomocnice Verča a Sylva. Nesmíme opomenout ani řidiče, kteří nás v pořádku dovezli tam i zpět a četnými objížďkami nám zpestřovali cestu.

Michaela Rabasová