Gymnázium Pardubice

www.gypce.cz
gypced@supce.cz

Dašická 1083, 530 03 Pardubice


EVROPSKÝ PARLAMENT MLÁDEŽE - opakovaný úspěch!

 

Ve dnech 18.-21.3. jsme se jako pětičlenná delegace zastupující naši školu a kraj již podruhé zúčastnili Národní výběrové konference Evropského parlamentu mládeže, tentokrát v Praze.

 

Evropský parlament mládeže je mezinárodní nezisková organizace dotovaná Evropskou Unií, která mimo jiné v každé zemi jednou do roka pořádá právě Národní výběrovou konferenci, což je v podstatě zasedání několika vybraných delegací (5 studentů + 1 učitel/ka), které imituje skutečné zasedání Evropského parlamentu. Během této konference jsou vybrány ty nejlepší delegace, které potom zastupují nejen svou školu, ale i celou republiku, na prestižních  mezinárodních zasedáních.

 

Než jsme však jako delegace na konferenci odjeli, museli jsme se pořádně připravit. Jako delegace jsme dostali 5 různých témat, ze kterých jsme si museli každý jedno vybrat (každý jiné). Pro zajímavost bylo na výběr z: 1) finanční a monetární krize EU, 2) nedostatek vody, 3) dopad voleb na Ukrajině, 4) bezpečí dat na internetu, 5) xenofobie a rasismus

Příprava na taková témata není vůbec jednoduchá. Jednak jsme si museli často vybrat téma, o které jsme se předtím nikdy nezajímali, debaty Evropského parlamentu však často zasahují i do detailů, o kterých ani člověk se skvělým všeobecným přehledem nemusí vědět. Tabulky, grafy a analýzy nebyly výjimkou (například v případě Ukrajiny se na mapě dohadovalo, kudy vést plynovod; u komise na xenofobii a rasismus se zkoumaly rezoluce OSN,  nebo v případě finanční krize se počítalo, kolik by stála záchrana Řecka –občas by přišla vhod  kalkulačka ;-).

 

Po čtrnácti dnech usilovného pátrání po informacích jsme se několikrát sešli, abychom se

navzájem informovali o svých tématech. Tím však naše příprava neskončila. Krom již zmíněných debat jsme měli za úkol si připravit vtipnou scénku, která uvede náš kraj (tento rok jsme si vzali na mušku Velkou Pardubickou Steeplechase a žokeje Váňu) a rozdělili si, co kdo koupí či upeče na Czechvillage (viz dále).

 

Po příjezdu do Prahy (a hektickém ubytování se na kolejích Hvězda) jsme byli rozděleni do committees (komisí) podle toho, jaké jsme si vybrali téma; tímto stylem jsme byli všichni odděleni a většinu velmi náročného programu jsme pak trávili s lidmi z ostatních škol.

 

 První na programu byl takzvaný teambuilding aneb zábavné hry, které slouží k tomu, aby se delegáti v jedné komisi z různých škol rychle a dobře poznali a ztratili mezi sebou zábrany (hlavně se přestali bát mluvit – což je nejdůležitější). Po náročném odpoledni plném křičení a skákání jsme se přesunuli na Gymnázium Jana Keplera, na kterém probíhala většina programu EPM. Následovala debata s poslancem Evropského parlamentu Janem Zahradilem, která byla velmi zajímavá, protože jsme si mohli udělat živou představu o tom, jak to ve skutečném parlamentu chodí.

 

Hned po debatě následovala již zmíněná Czechvillage. Při Czechvillage má krom reprezentace školy každá delegace za úkol představit svůj kraj typickými pokrmy. Na našem stole samozřejmě nechyběl perník na všechny způsoby (zdobený/balený/pečený), semtex ani pivo; o dalších specialitách si můžete udělat obrázek sami z fotek :-)

Z ostatních stolů jsme ochutnali bezpočet sýrů, uzenin, koláčů, piv a mnoho dalšího. Než jsme ale mohli začít jíst, přišla na řadu prezentace nacvičených scének. Jelikož každá scénka mohla mít až pět minut, a škol bylo jedenáct, jistě si dokážete představit, že jsme během scének

nenápadně uzobávali z vlastních (někteří i z cizích ;-) stolů.

Po scénkách, většinou velmi vtipných, a skvělém jídle jsme se přesunuli na EYP Café – přátelské posezení mezi všemi delegáty, předsedajícími i organizátory, které probíhalo každý večer.

 

            Druhý den dopoledne pokračoval teambuilding, po obědě jsme se ale přesunuli na radnici Prahy 6, kde jsme diskutovali se starostou tohoto obvodu Tomášem Chalupou, který nám ochotně zodpovídal veškeré naše všetečné dotazy. Pro představu: První věc, kterou pan starosta prohlásil, byla, „že už konečně doufá, až za deset let, my mladí, tu starou generaci politiků, včetně jeho, vyženeme z jejich funkcí“ :-). Tím si pan starosta určitě získal mnohé sympatie.

Odpoledne nastal čas pro nejzajímavější část programu, a to práci v committees. Každá committee dostala svou třídu v gymnáziu a začala řešit svoje téma. Diskuze probíhají tím způsobem, že jsou  dva tzv. chairmen (předsedající), kteří diskuzi usměrňují, ale svými názory nijak nesmí zasahovat. Důležité, na co musí dohlédnout, je, aby se komise příliš neodklonila od tématu. Jinak co se bude diskutovat, je na komisi.

 

Jestli něco opravdu simuluje skutečnou politiku, pak to jsou práce v komisích. Delegáti totiž často přicházejí s jasným názorem, který chtějí před ostatními prosadit. Často se to neobejde bez ostrých argumentací až hádek, ale o tom je politika :-). Práce v komisích jsou samozřejmě součástí hodnocení poroty, která oceňuje zejména schopnosti: bezproblémově komunikovat v angličtině, klást argumenty, naslouchat druhým, rozvíjet myšlenky ostatních delegátů a dosahovat kompromisu-to je asi ze všeho nejdůležitější.

Diskuze v komisích byly velmi vášnivé a většina lidí v nich pokračovala i při večeři v hospodě Hvězda a poté při EYP Café.

 

Třetí den byl téměř celý zasvěcený práci v committees; večer byl totiž hraniční termín pro odevzdání tzv. rezolucí – výčtu řešení, kterých skupina kompromisem dosáhla v rámci daného problému. Poslední noc našeho pobytu v Praze byla velmi náročná – vytištěné a upravené rezoluce všech ostatních skupin jsme dostali před druhou hodinou ráno, načež jsme je museli pročíst (11 dvoustránkových rezolucí psaných právnickou angličtinou) a připravit se na vrchol programu, což je General Assembly (Hromadné zasedání), které začínalo již v 9 hodin ráno.

Během noci místo spánku bylo tedy nutné si připravit jednak obhajobu vlastní rezoluce (protože ostatní ji budou napadat) = tzv. Defence speech, dále Attack speech = útočné řeči na ostatní rezoluce, a hlavně příspěvky a dotazy do vášnivých diskuzí, které probíhají ke každé rezoluci.

 

Poslední den jsme byli všichni hodně vyčerpaní, protože na EYP není vzhledem k programu moc prostoru na spánek ;-). Okolo deváté hodiny jsme se dostali na magistrát, kde jsme se po zaujmutí místa v obrovské zasedací místnosti začali všichni cítit velmi slavnostně a důležitě. Začalo General Assembly, zasedání, které vypadá skoro jako v Evropském parlamentu.

 

Během General Assembly se postupně na řadu dostanou všechny rezoluce. Nejprve ta komise, která svou rezoluci obahuje, přednese svoji Defence speech, která slouží k zaujmutí publika. Poté nějaká jiná komise přednese Attack speech, kde rezoluci vytýká chyby. Pak následuje diskuze, do které se postupně mohou zapojit všechny komise. Po zodpovězení posledního kola dotazů a přednesení sum-up („shrnovací“) řeči se hlasuje, zda rezoluce projde, či ne. Přestože to, jestli daná rezoluce projde, či ne, nemá na hodnocení delegací žádný význam, minimálně to ukazuje, jak byla daná delegace úspěšná v obhajobě svého tématu (pochopitelně vhledem ke kontroverznosti některých témat to mají některé komise o dost těžší než ostatní).

 

Porotci celou dobu bedlivě sledovali, jak je která delegace aktivní, a to nejen během General Assembly, ale jak již bylo zmíněno, také v rámci práce v committees.

Na závěr General Assembly poté vyhlásili výsledky. Přestože jsme jsme přípravě i samotnému zasedání věnovali naprosto všechno, nikdy bychom nečekali takový skvělý výsledek. Naše škola byla vybrána, aby reprezentovala Českou republiku na jednom z nejprestižnějších zasedání v Istanbulu, které se koná 15.-22. května 2010. K tomu se Jakub Jílek stal absolutním vítězem celé konference!

 

Naše obrovské díky patří paní profesorce Kristýně Šebkové za nesmírné množství volného času a úsilí, které nám věnovala jak během přípravy, tak během samotného zasedání, kde nám  i v noci pomáhala s přípravou na General Assembly. Stala se tak neodmyslitelnou součástí našeho týmu. Můžeme být pyšní na to, že na gymnáziu takovou profesorku máme.

 

Děkujeme také našemu gymnáziu, hlavně paní ředitelce, za možnost zúčastnit se takové skvělé akce.

 

Bohužel se však, vzhledem k omezeným finančním možnostem gymnázia a termínu maturitních zkoušek (kterých se musí paní profesorka zúčastnit), nemůžeme zasedání v Istanbulu zúčastnit. To ale nemění nic na tom, že jsme, snad, udělali dobré jméno naší škole.

 

Ještě jednou tedy děkujeme,

 

Michaela Onuferová, Jakub Jílek, Veronika Trtková, Jan Brothánek a Lucie Lotková