100 let

1. výzkumná geograficko - historická expedice do oblasti Neapolského zálivu - 14.9. – 22.9 2007

Sešli jsme se ráno před naším gymnáziem. Okolo 9h jsme naskákali do autobusu a odjeli, všichni šťastní, směr Itálie. První den byl velice namáhavý, protože 20hodinový přejezd autobusem je už tak náročný a my jsme, jako za odměnu, celý následující den šlapali ulicemi Říma a obdivovali jeho historické památky, ať už Vatikán, Kapitol, chrám sv. Petra, Forum romanum nebo Koloseum. K tomu ruch města a všudy přítomné motorky. Když každý mohl usednout na své místo v autobuse, byl rád, že může sedět. Potom asi 6h do městečka Paestum, kde jsme bydleli. I přes menší technickou závadu autobusu, kterou řidiči hravě zvládli, jsme se nakonec dostali do našich postelí.

Třetí den, už opravdu za odměnu, jsme se mohli vyčvachtat v Tyrhénském moři a užívat si těch krásných 28°C. Báájo…Odpoledne jsme jeli do Paesta, na prohlídku archeologického areálu a muzea.

Další, v pořadí čtvrtý den, jsme si to namířili do Neapole, kde jsme navštívili popelem zasypané město Herculaneum. K tomuto neštěstí došlo v roce 79 n.l. při výbuchu sopky Vesuv, která je asi 12km do městečka. Následně jsme poznali pach H2S, který opravdu smrděl jako pes, v kráteru sopky Solfatary. Potom jsme šli ověřit rčení: vidět Neapol a zemřít…nevím jak to vidí ostatní, ale kromě chrámu Santa Ciara, tam zhola nic není.

Pátý den byl opravdu lahůdka, zajeli jsme se lodí na ostrov Capri, vzdáleného od Salernského přístavu asi 2h plavby. Ostrov je to sice malý, ale překrásný. Vyšlápli jsme si, a kousek vyjeli lanovkou, největší kopec Monte Solaro s 589m, pokochali se krásným výhledem na okolní moře. Udělali jsme nějakou tu fotečku a poté horskou stezkou, kde by ani terenkóza neprošla, slezli dolů. Navštívili jsme městečka Capri a Anacapri, nakoupili suvenýry a vykoupali se v moři. Když už slunce šlo pomalu spát, tak jsme vypluli rychlejší a pohodlnější loďkou domů. Krásně foukalo.

Šestý den byl ve znamení starověké zkázy. Návštěva monumentální sopky Vesuv. Výhled na Neapolský záliv a odfukující kráter sopky. Myslí se tím tu a tam čmoudící kámen. Poté jsme z místa činu odjeli na místo zkázy. Antické město Pompeje bylo, i s jejími 20 tis. obyvateli, v roce 79 n.l. pohřbeno sopečným materiálem a popelem. Kdo zůstal doma byl zasypán sutinami domu, které se zhroutily pod 2,5m prachu. Kdo zůstal na ulici, udusil se, a následně byl sežehnut asi 800°C – tj. teplota sopečného prachu. „Naštěstí“ díky této tragédii si dnes můžeme prohlédnout antické město tak, jak vypadalo skoro před 2000 lety.

Sedmý den byla pohodička, autobusem jsme zajeli do NP Chilento, kde jsme chtěli spatřit krasové jeskyně. Bohužel Neptun byl proti nám. Byly veliké vlny. Na žal jsme zašli do města, abychom umlčeli naše hladová břicha, ale zase smůla. Najít pizzerii, kde by měli pizzaře, byl nadlidský úkol. Nakonec jsme splašili špageti a vodu. Cestou domů jsme se zastavili na zdejší pláži, zablbli si ve vlnách a jeli zase domů. Bylo moc hezké moře.

Osmý den, sbalili jsme kufry a ve 4h ráno jsme vyrazili do Florencie, města umění. Po 7h jsme stanuli na místě, prošli jsme město, viděli proslulého Davida, Galerii Ufizzi, Florentskou katedrálu, Palazzo Vechcio nebo Dóm Santa Maria del Fiore. Ve večerních hodinách přicházíme k autobusu, po shlédnutém filmu zapínáme spacáky a chceme se probudit až doma. Když jsme v ranních hodinách stavěli v Rakousku, chtěli jsme jet zpět do tepla, ale už bylo pozdě…v pondělí zase do školy…

Děkujeme našemu pedagogickému doprovodu, paní profesorce Fajfrové, paní profesorce Kubátové a panu profesoru Holešínskému. Naší průvodkyni Zoje, za krásné provázení jednotlivými dny a našim řidičům za hladký průjezd.

A mohu jistě za celou naši partu říci, že už se těšíme na další výlet!

Více napoví fotogalerie.

 

Michal Scherks (Shrek)

 

(c) Josef Rak 2007